ORION - Chapter One 2/3

24. dubna 2014 v 22:22 |  Orion
Tak jsem se rozhodla, že sem dám další díl ORION, tak snad se Vám takhle moje "hovadinka" bude líit, protože já se díky níc docela dostávám ze stresu. S touhle povídkou nemám moc velké ambice na úspěch, protože ji nemám promyšlenou, je to prostě tak, že co se stane je na náhodě. A jen na náhodě záleží, jak se ten příběh bude dál rozvíjet. Přesto však budu ráda za každého čtenáře a každej komentář! BTW: Nemůžu si pomoct, ale tu obálku miluju! :D



Přímo proti nám kráčela holka, o které se mu každou noc zdálo. Ta holka, jejíž jméno ze snů šeptal Jesse každou noc. Allison Steelová. Prohlížela jsem si jí kritickým okem, protože poprvé jsem ji viděla jinak, než v Jesseho představivosti. Musím uznat, že ten kluk má opravdu bujnou fantazii, protože si ji ve snech trochu přikrášlil. Vlastně dost si ji přikrášlil a viděl v ní téměř bohyni. A můžete mi věřit, když říkám, že do té má daleko. Já jsem bohyni viděla.
Prošla kolem nás docela chladně, ale pak na poslední chvíli hodila očkem po Jessem. Pak se připojila ke svým kamarádkám a mířila pryč. Podle toho, co jsem za dobu pozorování na Zemi pochopila, nebyla zrovna královnou školy, ale u kluků platila za krásku, a co víc - nedostižnou krásku. Vážně ty jejich omezené lidské mozečky nechápu.
"To je tvoje kamarádka?" Zapředla jsem s ním rychle rozhovor na Allison.
" Kdo, Allie? Ne. Je.....je to jen známá." Pousmál se tajemně. Jo tak Allie....Pfff! Že by něco, o čem bych nevěděla?
"Ale no tak, líbí se ti." Mrkla jsem na něj a trochu provokativně do něj šťouchla.
" No jo, hodně. A už od základky."
"Já vím." Vzdychla jsem si. Byl beznadějný případ. To mi opravdu nemohli svěřit něco lehčího než kluka s trablemi s láskou? Já o lásce nic nevěděla!
" Jak to můžeš vědět? " Zeptal se šokovaně. U měsíčních paprsků, asi si budu muset dávat trochu víc pozor na to, co říkám. Nervózně jsem se pousmála a zastrčila jsem si pramen vlasů za uchu. Divné zvyky mají ti lidé.
"No, spíš jen tak hádám, protože uznej...každý kdo takhle do někoho vypaluje díru musí být zamilovaný dlouho.." Snažila jsem se z toho vyjít nějak vítězně, ale pořád jsem měla strach, že mne nějak prokoukne.
"Jasně. Víš ty co, Padmé? Zdáš se mi skoro jak z jiné planety.." Usmál se kamarádsky, poplácal mne po rameni a odcházel pryč. Ani nevíš, jak blízko seš pravdy chlapče!
Chvíli jsem tam zase stála a dívala se za ním a pak mi došlo, že bych se asi měla hnout z místa. Tohle není nebe a já tady nemůžu zůstat hodiny v jedné a té samé pozici. Hm, pozdě. Zrovna si to ke mě namířil nějaký kluk s divnou bundou a divnými logy...a nápisem....áááá jasně, nějaký sportovní nadšenec! Asi si myslí, že jsem úplně nemožná prvačka, co se ztratila, nebo mu stojím před skříňkou. Dojde ke mě a já sklopím zrak ke svým botám. Z blízka je docela hezký a sympatický.
"Ahoj." To jako mluví semnou? Zvednu hlavu a s nakrčeným obočím se zmateně rozhlédnu kolem.
"Aaa-hoj? To mluvíš na mě?" Tomu se zasměje.
"No jasně, že jo. Na koho jinýho.." Zmateně pokrčím rameny. Raději se s ním moc vybavovat nebudu. Přijde mi nějaký divný. Aaa bože, co když je to nějaký masový vrah převlečený za studenta, odtáhne mne na toalety a tam mě zabije a mé maso použije k nějakému rituálu? Teda, chci říct maso mé hmotné formy. Tedy, ne že bych já mohla umřít. Ale...to je jedno.
"Promiň, cože? Nevnímala jsem tě." Uvědomila jsem si po chvilce, že na mne mluvit. Ahjo, no zřejmě v téhle škole skončím jako naprostý beznadějný případ. Budu vyděděnec společnosti stejně, jako Jesse.
"Říkal jsem, že se jmenuji Nick." Nick, Nick, Nick....to jméno mi znělo v hlavě...šrotuj lidský hloupý mozečku....jasně, že ho znám! Je to Nick Carter. Hvězda školy...teda ne, že by byl doopravdy hvězda...ale...všimla jsem si Nickova pohledu. Zřejmě asi vypadám komicky, když ve svých myšlenkách mluvím sama k sobě dlouhými monology. Ahjo, tohle vážně neskončí dobře.
"Promiň Nicku, ale...já už těď musím jít, ano? Uvidíme se později." Usmála jsem se trochu falešně a pak to vzala rychle pryč rychle jako kometa. Tak fajn už mám několik bodů, nad kterými musím zapracovat.
1. Rozhovory s pozemšťany....kromě Jesseho, toho znám skvěle díky jeho myšlenkám..
2. Přestat s monology k sobě. Pro mne je to únavné, pro lidské mozečky nepochopitelné. Fů.
Při mým velkým štěstí, se ještě do konce dne něco objeví. Jak jinak.
Na obědě podávají něco, co vypadá, jako by to už zpracovaa černá díra..jasně..
3. Přestat používat vesmírné výrazy a přirovnánání!!
No, každopádně na nic z téhle "kantýny" jsem neměla chuť. Se svěšenými rameny jsem odešla do školní zahrady, kde se zřejmě smělo také jíst a všude se tam povalovali studenti se svými jídly. No, bezva. Tak takhle sama opravdu nebudu.
"Ahoj." Zase! Lekla jsem se a zaujala bojovné postavení. Stál tam Jesse a docela směšně se na mne zubil.
"Promiň." Pípla jsem. U Měsíce, já jsem teda poděs! Jo, fakt s těmi vesmírnými výrazy musím skončit. Tohle lidé neříkají.
"To nic, je fajn vědět, že chodím do školy s trénovaným Jedi." Trochu nechápavě jsem na něj zírala, takže si povzedchl.
"Vážně? Tys nikdy doopravdy neviděla Star Wars?"
"Ne."
"Ani jeden díl??" Vážně tomu nechtěl věřit. Proč bych měla vidět nějaké hvězdné války? Já je zažila, ale to mu samozřejmě nebudu vykládat, že ano...protože...a sakra, brzi Orion. Všiml si mých posunků, jako když mluvím sama k sobě. Bezva, teď si bude myslet, že jsem blázen.
"Promiň, ani jeden."
"Vážně, na jaké planetě žiješ?" Zasmál se.
"Na žádné." Odpověděla jsem automaticky a ani si to neuvědomila.
"Coože?"
SAKRA!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kikča Kikča | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 21:30 | Reagovat

Moc pěkné :3

2 Abigail Abigail | Web | 26. dubna 2014 v 9:41 | Reagovat

Krásné, mimochodem beru tě mezi Spřátelené blogy =) Když tak jestli chceš, tak se ještě zapíšu...

3 Aeven Aeven | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 11:19 | Reagovat

Je to originální a nápadité, můžu říct, že mě to zaujalo. Jesseho jsem si hned oblíbila, je roztomilé je miluje Allie :D A úvodní fotka je krásná!:)
Jinak ráda tě beru do affs:)

4 Mayline Mayline | Web | 26. dubna 2014 v 12:45 | Reagovat

[1]: Děkuji! :)

[2]: Děkuji, nene nemusíš se zapisovat! ;)

[3]: Jééé ani nevíš, jak mne tohle vždycky potěší ;)

5 Abigail Abigail | Web | 26. dubna 2014 v 18:19 | Reagovat

[4]: už se stalo =)

6 Calla Calla | Web | 27. dubna 2014 v 10:02 | Reagovat

Úžasná kapitola. Páni... Vážně skvěle napsané a zvlášť ten konec! :D

7 Mayline Mayline | Web | 27. dubna 2014 v 15:55 | Reagovat

[6]: Jéé děkuji! :) To je milé. Tak alespoň někdo to čte ;) :D

8 V. V. | Web | 23. července 2014 v 12:36 | Reagovat

LOL :DDD To je fakt super čtení, škoda že máš tak málo napsáno... čte se to jedna radost. ;) Jesse se mi moc líbí, ale myslím, že s Allie to moc dobře nedopadne. A Orion je taky skvělá postava, neustále se chechtám nad tím jejím zmateným přemýšlením a vystupováním. :'DDD Doufám, že budeš s povídkou pokračovat, ať už máš něco promyšlené nebo ne, moc jsem si ORION oblíbila. :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama