Return of the Queen - Chapter ONE 1/3

19. února 2013 v 20:43 |  LOST: Return of the Queen
Rozhoupala jsem se to dopsat, když mi to minule nevyšlo..:) Tak snad to někdy někdo začne číst! Doufám! :)





Stále mne zaplavoval pocit provinění. Už od prvního dne, kdy jsem se dostala do těla mladé Cassie a vyhnala její duši na věčné zatracení a zaujala její místo. Cítila jsem se provinel i vůči jejím rodičům, protože předstírat, že jste jejich dcera jen se ztrátou paměti..nebylo nic lehkého. Naštěstí doktoři potvrdili mou anamnézii. Bylo těžké si zvykat na nový život, protože upřímně...tenhle byl úplně jiný než ty předešlé. Všedchny předchozí holky byly obyčejné a tuctové...ale Bůh ví, proč mi osud vybral tohle tělo.
Netuším jak se odehrávají moje výběry. Jen vím, že když opouštím jedno tělo..automaticky vím, kde musím hledat to dalšé. Je frustrující, že s vámi hýbe nějaká vyšší moc a vy netušíte proč..a jaký bude další tah. Ten můj byl zvykat si na život v rodině multimiliardářů v Beverly Hills. Cassie..vlastně já...jsem měla pokoj v obrovských rozměrech a zařízen tím největším luxusem. Od nejnovějších přístrojů, po velké starodávné knihovny, pohovku až po vysokou postel. Trošku jsem si připadala jako ve filmi Co ta holky chce, když se dostala do nového pokoje. Ikdyž pravda. Tady se bily moderní prvky s těmi starodávnými. Byla to tak zvláštní kombinace...jo a zapomněla jsem se zmínit o šatníku stejně velkém jako pokoj..a asi tak 100páry bot a 100 kabelkami a nejrůznějšími šperky...Asi by mne to fascinovalo, kdybych prostě nebyla jiná. Nepatřila jsem do tohoto světa a ani jsem do něj patřit nechtěla. Rodiče se mne z nějakého důvodu báli. Nedokázali semnou ani promluvit, sestra Aimee mne očividně ze srdce nenáviděla a moje "kamarádky" byly spíše věrné nochsledky prahnoucí po slávě a úspěchu, kterou zaručovala moje společnost. A upřímně, mohl být mým klukem někdo jiný, než kapitán fotbalového týmu, nejdokonalejší kluk a všemi milovaný idol? Ne. Ležela jsem nsa posteli a zírala do stropu. Zvyknu si vůbec někdy? Ale vždyť je to vlastně jedno. Stejně nakonec tohle tělo opustím a ona nadobro zemře, poté co se zázračně dostala z kómy po těžké autonehodě. Vždycky to byly kómaty. Bylo lehčí z těla dostat původní duši...která pak prostě shořela. Asi bych měla cítit větší lítost, ale kdybych to neudělala...vyhořela by moje duše. A já jsem nevím proč měla možnost cestovat z těla do těla...někdy to byla zábava..ale většinu času, spíš otrava!
Když jsem konečně šla do školy...ráno na mě celá rodina u stolu zírala jako na pomatence.
,,Děje se něco?" Zeptala jsem se trochu zmateně.
,, Nikdy nesnídáš.."Prohodila Aimee suše. Jo, žaludek týhle holky byl zcvrklej a zkaženej bio stravou. Fuj! Taky proto byla tak nechutně hubená! A já si dnes ráno nandala plnou misku muslli mixu. Mňam.
,, No, hádám jsem asi začla.." A snažila jsem se trochu znít jako původní Cassie. Ráno bylo pro mne muka. Najít v její "skříni" nějaké vhodné a pohodlné oblečení bylo celkem nemožné. Až nakonec jsem našla obyčejné černé legíny, vytahané šedivé tričko a béžový svetr na knoflíky. Popadla jsem kabelku, která zrovna nebyla Gucci a naházela do ní svoje cetky.
,,A co to máš na sobě?" Zeptala se mě máma. No co, tak jsem prostě jiná než ONA. Ale ta holka nemá v šatně jediný plochý boty!!
,,Změna je život?" Zatvářila jsem se pochybovačně a máma se na mě usmála. Asi se jim líbilo, že to nebude ta samá Cassie. Mě taky.
,,EHm Aimee..nemáš náhodou nějaké..ploché boty v mé velikosti na půčení, prosím?" Aimee na mě zírala s otevřenou pusou. Sakra jak moc zlá byla tahle holka?? Nakonec se sestra uvolila půjčit mi černé Conversky, Díky bohu za ně, protože na podpatcích absolutně neumím chodit. Budu si muset nějaké pořídit. Když jsem se chystala jít na školní autobus, bylo mi taktně naznačeno, že vlastním auto. No spíš fáro. Mercedez Benz byl docela v pohodě. Tak jsem Aimee svezla. Podle její reakce, tohle její sestra asi také obvykle nedělala.
Když před zbohatlickou školou vylezla, já ještě nějakou dobu seděla v autě. Tohle musím zvládnout. No jo, jenže jak? Žádnej návod, jak být bohatou holkou ..se kterou všichni chtějí kamarádit a zároveň ji nenávidí, prostě nebyl. Nejistě jsem vylezla, zamkla auto a na oči jsem si narazila velké sluneční brýle. Přála jsem si, aby si mne cestu všimlo co nejméně lidé.
,,Cassie, hej Cass!" Sakra! To mi dlouho nevydrželo. Ohlédla jsem se a za sebou uviděla holku s růžovými vlasy, piercingem, ale stylovým slečinkovským oblečením. Fuj. Vzpomínala jsem si na ní. Byla to jedna z jejích-mých kamarádek...Greta Wallicová.
,,Čau..Greto." Pokusila jsem se o úsměv, ale asi to nebylo moc věrohodné. Sjela mne od hlavy k patě.
,,Proboha, co to máš na sobě? V tomhle tě nikdo nesmí vidět, nebo se ti poškodí reputace, ale máš štěstí ve skřínce mám náhradní oblečení, tak ti ho půjčím a ty se můžeš převléci na záchodech..." Usmívala se na mě zářivě. Jasně..falešná kamarádka, co využívám, že její přítelkyně ztratila paměť.
,, Díky, ale ne..." Odpověděla jsem pevně.
,, Zlato, vypadáš hrozně.."
,, Je mi to jedno. Možná, že jo, ale cítím se v tom dobře a ty mi nebudeš říkat, co si budu oblékat, jasné?" Usmála jsem se na ní zářově a šla rychle pryč od ní. Typovala jsem, že takhle se normálně ke svým kamarádkám chovala, ale kdyý na mě Greta zírala s otevřenou pusou...nebyla jsem si tím tak moc jista.
Proboha prosím, ať už je tohle zamnou a já to přežiju bez úhony.
Nejistě jsem kráčela ke svým skřínkám. Nejsem schizofrenik, když říkám, že na mě KAŽDEJ zíral. Vážně na mě zírali a ani se to nesnažili maskovat. Hm, tak tady se mi určitě líbit nebude.
,, Já tě stejně sleduji, Nicholsonová!"
Bylo to na mě.
Stoprocentně ten kluk, co stál několik skříněk dál a zíral na mě...mi tohle řekl. Ale bylo to, jako by stál přímo u mě a šeptal mi to do ucha. A pak mi to došlo...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BaraCornellia BaraCornellia | Web | 19. února 2013 v 23:59 | Reagovat

To vypadá moc zajímavě! A ten konec... Úúúúaaah! Jsem napnutá!

(jen takové drobnosti - všimla jsem si překliků, tak aby to vypadalo dokonale - "filmi" na začátku textu a "zářově" ke konci - jak tam říká Grétě, že je jí jedno, jak vypadá)

2 BaraCornellia BaraCornellia | Web | 20. února 2013 v 0:03 | Reagovat

A mimochodem, v menu v tom website message vám chyb "d" u slovo "world" - pokud se mi to nějak špatně nezobrazuje ^^
(Já vím, všímám si strašných hloupostí :D)

3 Pauline* Pauline* | Web | 20. února 2013 v 15:49 | Reagovat

boží :-D ale ta cassie se mi moc nezamlouvá :D

4 Storm Storm | Web | 20. února 2013 v 21:14 | Reagovat

[2]: Joo..:D Nesnáším svoje překlepy :D

5 Vicky Vicky | Web | 20. února 2013 v 21:37 | Reagovat

začíná to fantasticky!!! :D Moc se mi ten námět líbí! :) Jen tak dál, Storm :D

6 Chiara Chiara | Web | 23. února 2013 v 14:14 | Reagovat

Super, dáš mi vědět až bude další díl? :D

7 krátce Ká krátce Ká | Web | 24. února 2013 v 12:04 | Reagovat

dobře ty :D očekávám pokračování! ;)

8 Vera Vera | Web | 24. února 2013 v 19:15 | Reagovat

Ahoj! :D tak jsme tady, na tvém novém blogu :D (jinak promiň, že se ozývám tak pozdě, ale teď jsem...trošku..neaktivní, takže jsem si tvého komentáře všimla až docela pozdě)
Ta povídka se mi hodně líbí! Kdy se dostane normální holka do těla takové fifleny :D myslím, že se máme určitě na co těšit!
Skvělá práce! :D

9 Storm Storm | Web | 24. února 2013 v 21:34 | Reagovat

Všem Vám moc děkuji za Vaše komentáře a za chválu! :) A omlouvám se za překlepy! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama